Jakub Černín z Chudenic

man Jakub Černín z Chudenic

Heřman Jakub Černín z Chudenic

(* 25. 7. 1659 – † 8. 8. 1710)

 
   

    Narodil se 25. 7. 1659 jako nejstarší syn Humprechta Jana a Diany Marie  Gazoldo. Po smrti otce r. 1682 se stal dědicem, převzal panství. Bylo o něm známo, že umí dobře česky, což nebylo v té době příliš běžné, a podporoval také výtvarné umění, zajímal se o malířství a architekturu. Na rozdíl od otce měl Heřman Jakub vyšší politické aspirace. Od r. 1693 se stal nejvyšším pražským purkrabím. V letech 1695–98 byl vyslancem ve Varšavě. Po roce 1700 zastával Heřman Jakub úřad nejvyššího zemského hofmistra a od roku 1704 byl nejvyšší purkrabí Království českého. Dvakrát se oženil, poprvé s hraběnkou Marií Josefou rozenou Slavatovou z Chlumu a Košumberka (zemřela 10. 10. 1708), s níž vyženil Jindřichův Hradec, který se později stal hlavní černínskou rezidencí. Měli dva syny, dědicem se stal nejstarší syn František Josef (15. 10. 1696 – 7. 3. 1733). Podruhé se Heřman Jakub oženil 1. 9. 1709 s Antonií Josefou Khünburgovou, s níž měl syna a 2 dcery – Františka Antonína (1710–1739) (v některé literatuře se ještě uvádí syn Fr. de Paula, * 29. 6. 1710), Marii Markétu a Marii Gabrielu. Hrabě Heřman Jakub dával přednost Kosmonosům, které ozdobil řadou reprezentativních staveb. Tento barokní velmož se zapsal do historie habsburské říše velmi zajímavým způsobem. V polovině roku 1703 se státní pokladna říše dostala do velikých problémů, hrozil státní bankrot. Heřman Jakub zapůjčil tehdy státní pokladně 1 200 000 zl., což byla nejvyšší suma, jakou kdy soukromník říši půjčil. Byla to zároveň demonstrace moci a bohatství české šlechty. V roce 1687 pozval do Kosmonos P. Klimenta a Philippo Neria, rektora slavkovské piaristické koleje, aby jim nabídl možnost působení řádu i zde. Byly dojednány základní podmínky a 28. 5. 1688 proběhlo slavnostní položení základního kamene budoucí koleje. Stavba byla dokončena až r. 1694.

   Bylo otázkou času, kdy dojde na téměř sto let starý zámek, jehož renesanční podoba již nemohla vyhovovat vrcholně baroknímu cítění české aristokracie. Zámek byl přestavěn na reprezentační budovu v letech 1697–1709 (1711). Tuto přestavbu řídil černínský architekt G. B. Alliprandi. Hrabě se rozhodl i zde v Kosmonosích vystavět loretánský soubor (1702–1704). Zvonici, která je dnes do tohoto souboru začleněna, nechal postavit jeho otec Humprecht r. 1673. Na místě starého kostela sv. Martina (dnes kaple) vznikl nový kostel, postavený nejspíše v letech 1702–1704 a Santa Casa (kaple Panny Marie) v letech 1703–1704. V té době vznikly i ambity.

   Heřman Jakub zemřel 8. 8. 1710 ve věku padesáti jedna let v Černínském paláci. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Chrámu sv. Víta, kde má také náhrobek. To, že si Kosmonosy oblíbil, dokazuje i skutečnost, že na jeho vlastní žádost mělo být tělo pohřbeno do rodinné hrobky, ale srdce a vnitřnosti v Kosmonosích, které tak miloval. Toto přání bylo splněno. Ostatky z Prahy přivezl jeho zeť hrabě Arnošt Josef z Valdštejna. Byly po pohřebních slavnostech ve zdejší Loretě 16. 8. 1710 uloženy ve speciální schránce do hrobky pod sakristií kostela Povýšení sv. Kříže. Tato značně zničená schránka byla nalezena r. 1935 v kostelní kryptě, poté co ji nechal hledat tehdejší majitel kosmonoského zámku architekt František Weyr z Prahy. Na cínové desce bylo latinsky napsáno: „Poodpočiň si, poutníče, ve stínu lauru (vavřínu), kde nejjasnější stín srdce své k odpočinku uchýlil, věděl – tě, že královská je cesta skrze laur ke koruně slávy od Lorety k nebi aneb níž, poněvadž poklad svůj v Loretánské paní nebes uložený má, pevně věřil, zde také srdce své míti chtěl, nejvěrnější láska dětinná, ježto tuto schránku nejvroucnější krve vnitřnosti uložila, nejurozenějšího a nejvznešenějšího Pána. Pana Heřmana Jakuba svaté říše římské hraběte Černína z Chudenic a na Chudenicích, dědičného pána na Petrsburku, Gieshüblu, Neudeku, Schönhofu, Setčicích, Malšovci, Kostomlatech, Mělníku, Chruštěnicích, Vinoři, Kosmonosích, Kosti, Velichově, Nitrovicích v Čechách a Schmideberku ve Slezsku, jeho císařské a královské milosti tajného rady místodržícího a nejvyšší purkrabí Království českého svatého tohoto domku loretánského nejštědřejší zakladatel.“

   Heřman svým potomkům zanechal veliká panství, která však byla zatížena nesčetnými dluhy. Část z těchto dluhů pocházela z rozsáhlých a nákladných staveb, část tvořily výdaje jeho „úřednické“ činnosti. Nemalou položku tvořily i půjčky panovníkům, ty prý činily přes 960 000 zl. Dědicem se stal František Josef Černín, v době otcovy smrti teprve třináctiletý.

 

(Zdroj: http://www.kosmonosy-kultura.eu/historie/vyznamne-osobnosti/48-herman-jakub-cernin.html)

 

|||

 

30. září 2014 vydalo Nakladatelství Lidové noviny cestovní deník našeho zakladatele pod názvem

 

Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. 

Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska/Cestovní deník z let 1678-1682.

 

 

|||
 

 

   Další zajímavosti si můžete přečíst na těchto odkazech:

 

Kosmonoské srdce hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic

 

Černínové z Chudenic

 

Rodokmen Černínů (počátek rodu) 

 

Rodokmen Černínů

 

Rodokmen Černínů (přízeň s českými králi)

 

Černínové v Jindřichově Hradci